Jako partneři workshopu INDUSTRY 4.0 pořádaného 1. února 2017 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně jsme s Dušanem Dostálem a paní Prof. Chromjakovou měli úvodní diskuzi na téma „Potenciál a rizika INDUSTRY 4.0 pro průmyslové firmy“.
20 minut pro diskuzi na toto téma je velmi málo, a proto bych rád rozvedl některé myšlenky v tomto blogu,
Ve Zlíně jsem vnímal, že se zde sešly tři různé skupiny lidí. První skupinu tvořili ti, kteří Industry 4.0 propagují a nabízejí. Ukazovali nám různá řešení automatizace, IT systémů a IT řešení, virtuální reality, internet věcí a spoustu dalších supermoderních „věciček“. Ale reálných implementací jsme mnoho neviděli – bohužel. Začal jsem nabývat pocit nafouknuté bubliny.
Dále zde byli zástupci vědy, ať už akademici nebo zástupci různých zájmových skupin, kteří rozebírají Industry 4.0 z hlediska definice, použitých metod, dopadů, financí, sociálních změn apod.. Tady bylo jasné, že už jen vysvětlit, co Industry 4.0 je, není jednoduché, a zodpovědět ostatní otázky je téměř nemožné. Jistota byla jediná, že politici, aniž by věděli co to Industry 4.0 vlastně je, jsou ochotní do toho sypat peníze a to znamená, že je to super příležitost, jak ty peníze získat. Industry 4.0 je velmi silný marketinkový pojem a dnes na něj mnozí bez znalosti věci slyší. Dojem nafouknuté bubliny ještě vzrostl.
A nakonec tu byla třetí skupina, možná nejšířeji zastoupená. Zástupci firem, praktici, manažeři, specialisti na procesy a ti přišli zjistit, jestli se jich to týká, jestli jim to pomůže, jestli se mají něčeho bát. Alespoň tak jsem to cítil. A nejsem si jistý, jestli dostali odpovědi. Byl z nich cítit pesimismus a odstup. Vůbec se jim nedivím. Dokonce jsme v příspěvku Miroslava Marka viděli kousek pohádky Obušku z pytle ven „o jitrnici, kterou svět neviděl“. Myšlenka, že stroje a „umělá inteligence“ za nás vyřeší to, co se nám často nedaří tzn. zavést efektivní výrobu, která umí flexibilně reagovat na zákaznické požadavky a ty plní v množství a 100% kvalitě, je sice hezká, ale také trochu naivní. Žádný z odborných příspěvků totiž nebyl o lidech a bez těch zatím „zaplať Pán bůh“ naše procesy nefungují a podle mě ani v budoucnosti fungovat nebudou. Tak jak to, že o lidech nikdo nemluvil? Bum! Bublina splaskla.
Nebudu vysvětlovat, co se za pojmem Industry 4.0 skrývá, protože i na této akci jsem se přesvědčil, že také odborníci na slovo vzatí si s vysvětlením tohoto pojmu vlastně neví rady. Kolega Holoubek, který tuto problematiku řeší v rámci Elektrotechnické asociace České republiky, zmínil, že našel něco přes 30 definic a vysvětlení, čím se tento pojem zabývá.
Já principielně vnímám Industry 4.0 jako představu, co všechno nám umožňují aktuálně známé nejnovější technologie, softwarová řešení a jejich propojení. Uplatnění těchto novinek v praxi je však zatím vzácné a právě důvody a možnými příčinami, proč tomu tak je, jsme se v rámci úvodní diskuze workshopu společně s Dušanem a Felicitou zabývali.
Industry 4.0, ať už ho budeme vnímat jakkoli, je určitě obrovská příležitost a společnosti, které zvládnou masivní automatizaci, virtualizaci, práci s bigdaty, masivní customizaci a další produkty budoucnosti, budou mít velkou konkurenční výhodu. Jak s tím ale začít a na co se připravit?
To, co vnímáme jako základní problém velké části českých podniků v připravenosti na „Industry 4.0“, jsou:
Když to shrneme, vyjde nám jediné a možná i překvapující zjištění.
„Úzkým místem jsou lidé a ne stroje, což už zažíváme nyní. Uzké místo jsou manažeři a specialisté, akorát si to málokdo uvědomuje anebo si to málokdo chce přiznat.“
Pokud chceme patřit k těm připraveným, musíme začít řešit především lidské zdroje.
Kolik vašich pracovníků lze označit za lídra, který je schopný úspěšně realizovat změny, motivovat ke změnám lidi a vychovávat další lídry, kteří budou schopni toho samého?
Proces výchovy a vzdělávání lidí v podniku musí získat výrazně na významu. Pokud budeme chtít zvládnout budoucnost je potřeba zajistit, abychom perfektně zvládli:
To všechno musíme zvládnout my a naši lidé! Technologie budoucnosti nám v tom mohou pomoct, ale nikdy tyto věci za nás za lidi nevyřeší.
V souvislosti s LEAN filosofií jsme vždy zmiňovali takové jednoduché pravidlo, které bude platit i nadále:
Industry 4.0 nás tedy může katapultovat mezi superefektivní nové organizace, ale pouze za předpokladu, že už dnes máme novou organizaci a lidi, kteří ji tvoří!
T. Stöhr
Problémy byly, jsou a budou. Jsou součástí jakékoliv organizace. Spolupráce lidí, složitost procesů, nároky zákazníků, nestabilita, náhodné jevy to vše ovlivňuje vznik problémů. Základní úlohou pracovníků je vzniklé problémy řešit. Bohužel u toho často zústává a problémy se pouze „řeší“. Jen malá část z nich, se skutečně vyřeší. Ne každá organizace se zabívá řešením problémů systematicky. Řešení problémů je proces. Jako každý proces se dá popsat a standardizovat. To pomáhá v jeho produktivitě a výsledné kvalitě. Ukažme si, jak nastavit strukturovaný proces pro řešení problémů a tím systematicky podpořme efektivitu řešení problémů napříč organizací.
Ať je společnost malá o jednotkách zaměstnanců nebo velká s tisíci pracovníky, je třeba vyrábět rychle, levně a efektivně. Jak vypadá efektivní systém výroby? Jak probíhá LEAN Transformace a jak se tvoří výrobní systém? Přijďte na jednodenní trénink našlapaný praktickými tipy pro štíhlou výrobu od našich zkušených lektorů.
Kdykoli s lidmi řešíme, kde a jak jejich práci zlepšit, začínáme u 5S. Stále se vracíte k základům? Nejde vám nastavit elementární organizace pracoviště? Zúčastněte se našeho jednodenního tréninku na téma 5S. Naši zkušení lektoři Vám ukáží, jak na to!
Materiálový tok prochází celým podnikem a v současné době stále více vzrůstají požadavky na jeho efektivitu. Jak jednoduše se na složitost materiálových toků podívat z nadhledu a pomocí jednoduché metody mapování toku hodnot zjistit problémové oblasti a navrhnout efektivní budoucí stav? Pojďte si spolu se zkušenými lektory vyzkoušet tuto metodu a po návrhu zlepšení zjistit její dopad do skutečné výroby.
Šneka považujeme v přírodě za pomalého tvora. Jeho obvyklá rychlost je 6 – 11 m za hodinu. Proč se tedy výrobky v naších výrobách mnohdy pohybují až 10x pomaleji. Jak jejich rychlost zvýšit? Jak zajistit spolehlivost dodávek zákazníkovi? Jak udržet nízké zásoby? Jak efektivně plánovat? Tyto a jiné otázky týkající se logistické problematiky vám zodpoví naši zkušení lektoři během jednodenního tréninku na lean logistiky.
Tvorba lay-outu výroby, skladu, kanceláře či jiných procesně orientovaných pracovišť ovlivňuje zásadním způsobem efektivnost procesu a může chytře podpořit tok materiálu, produktivitu práce a komunikaci na pracovišti. Na našem tréninku budete mít jedinečnou možnost naučit se tvořit efektivní lay-out pracoviště interaktivní formou a pochopit při tom, jak tuto znalost aplikovat v praxi.
Znakem dnešní doby je masivní nástup technologií do všech oblastí lidského konání. I ve výrobě se stále častěji spoléháme na technologické vybavení než na lidskou sílu. Stroje pro nás představují zvýšení kvality a produktivity práce při zachování anebo dokonce snížení nákladů. S tímto trendem samozřejmě ruku v ruce rostou i nároky na údržbu a starost o zařízení. Jak tyto nároky zvládat? Jak realizovat efektivní údržbu? Tyto a další otázky s vámi budou diskutovat naši zkušení lektoři.
Rozdíl mezi vítězem a poraženým bývá často v setinách sekundy. Jak lze na tuto zkušenost, pohlížet v prostředí výroby? Umět rychle reagovat na změnu a přeorganizovat výrobu dle požadavku zákazníka umí dobře jen ti nejlepší. Pojďte si spolu se zkušenými lektory vyzkoušet metodiku rychlých změn a po návrhu zlepšení zjistit její dopad do skutečné výroby.
Každý zákazník požaduje perfektní kvalitu. Současné komplexní procesy výroby a logistiky vynakládají extrémní nároky na zajištění kvality výstupů. Jak zajistit chybuvzdornost procesů a tím jejich stabilitu? Pojďte si spolu se zkušenými lektory vyzkoušet metodiku Řízení kvality v procesu a po návrhu zlepšení zjistit její dopad do praxe.
V dnešní době se na každém kroku setkáváme s pojmy „Štíhlý výrobní systém, Štíhlé řízení procesů, Štíhlé myšlení“ apod. Možná si slovo štíhlý (Lean) spojujeme s něčím, co by mělo být lepší, správné, zdravé nebo žádoucí. Pokud se však podíváme na reálnou aplikaci „štíhlosti“ ve společnosti, v podnicích a v našem soukromí, zdá se nám, že na všechno nebereme „stejný metr“.
